Někdejší prezident Václav Havel, který byl hlavním hostem dnešních Otázek Václava Moravce na ČT, soudí, že česká politika a politici samotní se stále více odcizují od veřejnosti. "Politickou diskusi naplňuje otázka, jak se zachovají přeběhlíci. Strany se přetahují, aniž by ukázaly srozumitelnou perspektivu. Jako by se ta politika už zabývala jen sama sebou," říká Havel.
Výsledkem podle Havla je, že lidé politice logicky nedůvěřují. "Když se dnes řekne, že to či ono má určité politické pozadí, tak je to chápáno jako cosi špinavého... Nejde o přátelskou konfrontaci vizí, idejí, konfliktů, ale o to, kdo na někoho něco najde."
Havel si také všímá toho, že zatímco po loňských volbách do poslanecké sněmovny se zdálo být nasnadě, že situaci vyřeší předčasné volby, teď už se o nich přestalo mluvit. Bývalý prezident se proto obává, v jaké politické kondici Českou republiku zastihne její předsednictví EU. K tomu má dojít v první polovině roku 2009. "Doufejme, že naše předsednictví v EU bude zároveň výzvou, aby se situace u nás stabilizovala," chce však přece jen věřit Havel.
Referendum o nové ústavní smlouvě EU není potřeba
Bývalý prezident v pořadu několikrát vyjádřil svůj kladný vztah k EU. Havla fascinuje, že "to, co bylo po staletích předmětem bojů na bojištích, se nyní projednává na konferencích." Nová ústavní smlouva o EU by podle něj měla být "jednoduchá a srozumitelná," nejlépe prý podobná, jako je americká, "kterou si může každý osvojovat a každý jí rozumět."
Na otázku, která rozděluje českou politickou scénu - zda kvůli novém textu ústavní smlouvy pořádat referendum - má Havel jasnou odpověď. Referendum ne. "Je to věc, která by spíš měla být určena politikům." Havel je sice "obecně pro referendum, ale pořádat ho o všem, o čem máme určité pochybnosti, včetně nějakého radaru", je podle jeho slov "zbytečné přehazování zodpovědnosti na někoho jiného."
Evropa má vůči Turecku morální závazek, cítí Havel
Havel se dotkl také tématu možného vstupu Turecka do EU. Český exprezident nesouhlasí s názorem francouzské hlavy státu Nicolase Sarkozyho, který chce jednání s Tureckem zastavit (více zde). Turecko po desetiletí bylo podle Havla Západu "dobré", když například umístilo na své území v době studené války rakety namířené na Sovětský svaz. "Evropa má vůči Turecku určitý morální závazek, neměla by se proto teď proti němu obracet zády," myslí si Havel.
Klausův nástupce by měl být mladší
V příštím roce se bude volit případný prezidentský nástupce Václava Klause. Sám Klaus by ve funkci rád pokračoval a ODS už mu i slíbila podporu. Havel by ale byl rád, kdyby se našel silný protikandidát, který Klause porazí, nebo alespoň potrápí. "Generace Klaus, Zeman, Havel by už měla dát prostor mladším," soudí Havel.
Někdejší hlava státu však zároveň vyjádřila určitou nedůvěru k tomu, že se silný protikandidát pro Klause vůbec najde. Havla znepokojuje současné vyjednávání politických stran. Je podle něj "trochu smutné, že se strany zatím nepoučily z minulých prezidentských voleb, kdy hledaly kandidáta jako na inzerát skoro ze dne na den."
Svobodu ohrožuje globální oteplování, nikoli ekologové
V poslední části Havlova vystoupení došlo i na polemiku s Klausovými názory na ekologii. Klaus soudí, že kampaň kolem globálního oteplování je "hysterická." Slova některých ekologů a environmentalistů Klaus dokonce považuje za "masáže obdobné jako za komunismu."
Havel si to nemyslí. "Já nejsem zneklidněn ohrožováním svobody, ale samotným úkazem globálního oteplování, které může lidskou svobodu ohrozit mnohem víc." Toto víceméně zopakoval i další host Otázek, Václav Cílek z Geologického ústavu Akademie věd. "Tím, že je ohroženo klima, je ohrožena i naše svoboda," uzavřel Cílek.
